- 233/2018 Sb., návrh na zrušení § 10 odst. 3 a 5 zákona 280/1992 Sb. a vyhlášky 579/2006 Sb.
- 407/01-L, schválení stavovských předpisů Exekutorské komory ČR
- AD34/2009, stálý volební řád sněmu České advokátní komory
- AK03/2018, organizační, jednací a volební řád České komory architektů
- KI1/2017, volební a jednací řád komory inženýrů
Může obec rozšířit počet členů školské rady z 3 na 6 v průběhu funkčního období stávajících členů?
Může být kandidát volební strany v komunálních volbách zároveň jmenován zapisovatelem volební komise v obci, kde kandiduje?
Zapisovatel je členem okrskové volební komise a současně platí, že členem okrskové volební komise nemůže být kandidát pro volby do zastupitelstva obce, pro které je okrsková volební komise vytvořena. Není tedy možné, aby kandidát byl jmenován zapisovatelem okrskové volební komise.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Starosta odmítl zveřejnit článek volebního hnutí, které neuspělo ve volbách do zastupitelstev v místním tisku. Jakým způsobem se může volební hnutí bránit?
Může se člen okrskové volební komise vzdát odměny za volby do zastupitelstva obce? Za jakých podmínek?
Na základě zákona o volbách do zastupitelstev obcí, mají členové okrskových volebních komisí nárok na odměnu. Přesná výše odměn je stanovena v § 1 vyhlášky č. 59/2002 Sb.
Podle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí se považují členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí a jejich zapisovatelé (dále jen „členové volební komise“) za zaměstnance dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů: „Podle § 5 písm. a) bodu 22. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se považují členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí a jejich zapisovatelé (dále jen „členové volební komise“) za zaměstnance. Ze zvláštní odměny člena volební komise se odvádí pojistné na sociální pojištění, pokud je tento zaměstnanec z činnosti člena volební komise účasten nemocenského pojištění. Člen volební komise se stává zaměstnancem dnem nástupu do zaměstnání a přestává být zaměstnancem dnem zániku členství ve volební komisi. Za den nástupu do zaměstnání se u člena volební komise považuje den složení slibu člena komise. Členem volební komise může být ve dvou i třech kalendářních měsících.“
V článku 28 Listiny základních práv a svobod je uvedeno, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Listina základních práv a svobod odkazuje v případě spravedlivé odměny podrobnosti stanovené zákonem. Nárok na odměnu člena komise je uveden v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Nad to zákon o nemocenském pojištění ukládá povinnost obecnímu úřadu uhradit za tohoto člena komise nemocenské pojištění, jelikož jej považuje za zaměstnance.
Z toho vycházeje, je obecní úřad povinen vyplatit členovi okrskové volební komise odměnu za výkon funkce a neexistuje možnost, jak se může člen komise tohoto nároku vzdát.
Zvláštní odměnu a paušální náhradu ušlého výdělku pro členy okrskové volební komise vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise obecní úřad.
Nad to je třeba upozornit, že podle čl. I odst. 2 písm. k) směrnice Ministerstva financí č.j. MF-62 970/2013/12-1204 je odměna člena okrskové volební komise hrazena z prostředků státního rozpočtu České republiky, nikoliv z prostředků obce samotné. Obecní úřad na tuto činnost dostane prostředky ze státního rozpočtu a ty je povinna vyplatit mimo jiné členům komise za zajišťování voleb. Směrnice ve vztahu k výdajům na volby říká následující: lze hradit jen výdaje v rozsahu nezbytně nutném pro organizačně technické zabezpečení voleb. Těmito výdaji se rozumějí výdaje právě i na zvláštní odměny za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise, případně výdaje na náhrady mezd, platů, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele a paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
V obci se souběžně s volbami do obecního zastupitelstva bude konat místní referendum. Musí být v tomto případě zřízeny 2 volební komise (místní pro referendum a okrsková pro volby), když je obec jedním volebním okrskem?
K 2. březnu 2019 došlo k novelizaci zákona o místním referendu, kdy došlo ke vložení ustanovení § 27a, podle kterého mj. platí, že koná-li se místní referendum společně v tytéž dny s volbami do zastupitelstev obcí, plní okrskové volební komise zřízené podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí rovněž úkoly okrskových komisí pro místní referendum.
Platí tedy, že v daném případě není nutné zřizovat dvě volební komise.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je možné členům volebních okrskových komisí vyplácet vyšší odměny než ty, co jsou určeny zákonem/vyhláškou?
Členové volební komise mají ze zákona nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Aktuální výše těchto odměn stanovují vyhlášky Ministerstva vnitra, které provádějí volební zákony. Činnost volebních orgánů, tedy i okrskové volební komise, je výkonem státní správy. Proto jsou finanční prostředky na odměny členů volebních komisí poskytovány formou dotace ze státního rozpočtu. Poskytování těchto prostředků upravuje směrnice Ministerstva financí č.j. 62 970/2013/12 – 1204, o postupu obcí a krajů při financování voleb, ve znění směrnice Ministerstva financí č.j. 6 629/2018/1203. Tato směrnice přímo konkrétně vyjmenovává, na co lze přidělené finanční prostředky použít. Dle čl. I odst. 2 písm. j) je možné poskytnout členům volební komise občerstvení a to i formou stravenek. Žádné další odměny nad rámec stanovený zákonem respektive vyhláškami nelze z těchto finančních prostředků poskytnout. Problém může nastat v případě nedostatečného zájmu občanů o členství ve volebních komisích. Starosta má povinnost jmenovat členy volebních komisí v případě, že běžným způsobem nebylo dosaženo jejich minimálního počtu. Je tedy odpovědný za minimální obsazení volebních komisí. V této situaci se může zdát vhodným řešením poskytnutí finančního daru z prostředků obce, aby bylo minimálního obsazení komisí dosaženo. Zákon ovšem s touto možností nepočítá a ani rozhodovací praxe soudů se k této problematice přímo nevyjadřuje. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu nesmí náklady spojené s výkonem přenesené působnosti při přípravě a konání voleb zatěžovat hospodaření obcí. Jedná se tedy o řešení, které není v souladu s právní úpravou a ani judikaturou, ovšem v zájmu zajištění zákonného průběhu voleb si teoreticky lze představit situaci, kdy bude nutné takto postupovat. Důrazně tedy doporučujeme použít tento postup opravdu jen v krajním případě, kdy se nepodaří dosáhnout aspoň minimálního množství členů v komisích řádným a zákonem předvídaným způsobem.
Pokud se obec k tomuto řešení přesto uchýlí, je nutné poskytnutí darů dobře a podrobně zdůvodnit v souladu s povinností obce nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Dále připomínáme, že poskytování darů ve výši nad 100.000 korun je pravomocí zastupitelstva obce a o poskytnutí darů v hodnotě nižší rozhoduje v rámci zbytkové pravomoci rada obce.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je možné členům volebních okrskových komisí, kteří jsou zároveň zaměstnanci obce, poskytnout placené volno za dobu strávenou ve volební okrskové komisi? Je možné toto volno brát jako benefit a jeho poskytnutí ošetřit v kolektivní smlouvě?
Dle jednotlivých volebních zákonů platí, že členové volební komise, kteří jsou v pracovním poměru, mají nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Z toho vyplývá, že obec jako zaměstnavatel má ze zákona přímo povinnost zaměstnancům poskytnout volno a náhradu platu ve zmíněném rozsahu a výši. Nejedná se tedy o zaměstnanecký benefit.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Může být starosta obce členem okrskové volební komise ve své obci?
V případě, že se jedná o volby do zastupitelstva obce, pak ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje požadavky na člena okrskové volební komise. Tím může být státní občan České republiky či státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána. Tento občan je přihlášen k trvalému pobytu v obci na území České republiky, případně k přechodnému pobytu. Dále musel ke dni složení slibu dosáhnout věku nejméně 18 let, nenastala u něj překážka výkonu volebního práva a není kandidátem pro volby do zastupitelstva obce, pro které je okrsková komise vytvořena. Starosta obce je však samostatným orgánem, který má v případě voleb zákonem stanovené pravomoci, z toho důvodu bychom nedoporučovali, aby byl starosta členem okrskové volební komise, jakkoliv výslovný zákaz v zákoně dán není. Tento závěr lze dovozovat rovněž z toho, že by jedna osoba neměla v rámci voleb zastávat pozice ve více orgánech. Totéž platí i v případě voleb do Evropského Parlamentu dle zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a také v případě řady dalších volebních zákonů.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.