- CV01/2018, přehled cenových map stavebních pozemků obcí (CMSP)
- CV43/2022, cenová mapa stavebních pozemků města Mostu (CMSP)
- CV37/2019, cenová mapa stavebních pozemků města Zlín (CMSP)
- CV35/2017, přehled cenových map stavebních pozemků obcí (CMSP)
- CV21/2017, přehled cenových map stavebních pozemků obcí (CMSP)
Obec má dle územního plánu schválenou přístupovou komunikaci k nemovitostem fyzických osob, ta vede přes soukromý pozemek. Na základě územního plánu vzniklo na dotčený pozemek předkupní právo pro obec v případě, že majitel se rozhodne pozemek prodat. Tato situace nastala a majitel pozemku obci nabízí k prodeji část dotčeného pozemku a požaduje cenu, kterou mu nabídl zájemce o jeho pozemek. Můžeme tuto cenu akceptovat, nebo se musíme řídit cenou na základě znaleckého posudku.
Vztahuje se povinnost platit místní poplatek za užívání veřejného prostranství také na vlastníka pozemku, jež je veřejným prostranstvím?
Investor, vlastník pozemku v katastru obce (bez stavebního úřadu) předložil stavební dokumentaci a požaduje vyjádření, resp. souhlas se stavebním záměrem, aby jej přiložil na stavební úřad k žádosti o vydání územního rozhodnutí. Je obec povinná toto vyjádření vydat?
Může starosta malé obce bez vědomí zastupitelstva dát stavebníkovi předběžný písemný souhlas s tím, aby součást jeho domovní čističky byla umístěna na pozemku obce a pak následně po několika letech požadovat po zastupitelích, aby odhlasovali uzavření smlouvy o zřízení služebnosti mezi obcí a stavebníkem, aby měl stavebník ke svému zařízení přístup a možnost údržby?
Zastupitelstvo obce schválilo prodej části pozemku, který byl na geometrickém plánu označen jako "díl a". K takto oddělenému pozemku stavební úřad nedal souhlas a vyžadoval oddělení části pozemku s označením nového parcelního čísla. Udělali jsme nový geometrický plán s označením pozemku s novým parcelním číslem. Výměra pozemku, cena i nový vlastník jsou beze změny. Došlo pouze ke změně čísla geometrického plánu a čísla pozemku, ostatní zůstává beze změn. Je nutné, aby zastupitelstvo obce tuto realizaci prodeje znovu odsouhlasilo?
Obec vydala nový územní plán, jímž došlo ke změně využití některých pozemků určených pro výrobu a sklady na zemědělské pozemky. Za jakých podmínek mají vlastníci těchto pozemků nárok na náhradu majetkové újmy způsobené změnou územního plánu?
Obec chce koupit pozemek od soukromého vlastníka, který byl ještě před měsícem veden, jako stavební parcela, protože v minulosti na něm stála hospodářská budova, po které zbyla železobetonová deska. Pozemek a budovu vlastnili dva různí soukromí vlastníci. Stavební úřad vydal sdělení, že na pozemku se žádná stavba nenachází a katastr nemovitostí následně změnil parcelu ze stavební na pozemkovou. Vlastník minulé stavby ale namítá, že i základová deska je stavba a jeho majetek a upozornil, že pokud obec pozemek koupí, bude požadovat náhradu za užívání jeho majetku. Jak by se měla obec zachovat?
Je smlouva o právu umístit, provést a užívat stavbu totéž co zřízení práva stavby? Je nutné pro uzavření takové smlouvy zveřejnit záměr?
Nový stavební zákon přináší nový stavební řád, tedy nový proces, který má samostatné vymezení účastníků řízení. Kdo je tedy účastníkem řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona? Na co si dát při vymezování účastníků řízení pozor?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), podstatně zužuje stávající různorodost aktů, které mohou být ze strany stavebního úřadu vydány. Pouze pro připomenutí je vhodné uvést, že stavební zákon č. 183/2006 Sb. upravuje řadu aktů, které nejsou správními rozhodnutími ve smyslu správního řádu a jedná se o úkony podle části čtvrté správního řádu, byť správní rozhodnutí nahrazují (např. územní souhlas, kolaudační souhlas, společný souhlas atd.). V praxi vznikaly sporné situace, neboť v rámci „souhlasů“ nelze v jejich „výrokové části“ stanovovat podmínky jako v případě rozhodnutí, jelikož se nejedná o správní rozhodnutí. Stejně tak bylo v řadě případů sporné, zda byly naplněny podmínky pro vydání těchto aktů. Z tohoto důvodu nový stavební zákon je založen na principu, že záměry (stavební či nestavební) buď vyžadují povolení, nebo povolení nevyžadují. Záměr již nebude možné umístit ani povolit jiným aktem než správním rozhodnutím.
Shora uvedené se pak promítá do vymezení účastníků řízení. Účastníci řízení jsou vymezeni v ust. § 182 nového stavebního zákona, dle něhož jsou účastníkem řízení o povolení záměru (stavebního i nestavebního):
a) stavebník;
b) obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,
c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,
e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.
Okruh účastníků řízení o povolení záměru je tedy založen na okruhu účastníků společného a územního řízení dle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (srov. ust. § 94k). Zde bude možné aplikovat do značné míry dosavadní výklady a judikaturu vztahující se k vymezení účastníků řízení. Příkladmo princip, že rozhodná je potencialita přímého dotčení věcných práv v případě osob, která mají věcná práva (vlastnická, věcná břemena atd.) ve vztahu k sousedním pozemkům.
Za zvláštní zmínku pak stojí zejména písm. e), kde jsou řešeny osoby, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. V daném případě jde zejména o účastníky na podkladě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Mnoho let se vedou diskuse nad tím, zda tzv. ekospolky mají být účastníky řízení podle stavebního zákona, přičemž úprava obsažená v novém stavebním zákoně reaguje na relativně čerstvou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, čj. 9 As 193/2022-35).
Občanské sdružení (tzv. ekospolek) dle ust. § 70 odst. 3 ZOPK je účastníkem řízení v následujících případech:
- pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1
- pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno.
Tyto podmínky musí být naplněny kumulativně. Tzn. to, že se v daném případě vydává tzv. jednotné enviromentální stanovisko, ještě neznamená, že by mělo být občanské sdružení účastníkem řízení o povolení záměru. Zásadní bude to, zda toto jednotné enviromentální stanovisko je vydáváno namísto povolení kácení volně stojících dřevin dle ust. § 8 odst. 1 ZOPK a/nebo se jedná o výjimku ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle ust. § 56 odst. 1 ZOPK.
I splnění těchto podmínek je nutné, aby se občanské sdružení aktivně přihlásilo do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení takového řízení.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.