V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání správní rozhodnutí

Nalezeno 15886 právních předpisů:

  • 1/2021 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 15. prosince 2020 pozměňující pravidla 117 a 118 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 12/20)
  • 11/2020 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 12. prosince 2019 pozměňující pravidlo 103 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 14/19)
  • 22/2021 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 15. prosince 2020 pozměňující pravidla 19 a 143 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 11/20)
  • 16/2018 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2017 pozměňující pravidlo 51 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 13/17)
  • 53/2018 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 28. června 2018 pozměňující pravidlo 154 odst. 1 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů a článek 4 Disciplinárního řádu kvalifikovaných zástupců (CA/D 6/18)

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 45 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 1 až 10

Občan obce si stěžuje na vzrostlý živý plot souseda, který brání ve výhledu na pozemní komunikaci, která je ve vlastnictví kraje. Jak by se v tomto případě mělo postupovat? Má nějakou roli obec v této situaci?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Zahrnuje pojištění odpovědnosti za škodu člena zastupitelstva i škodu způsobenou nesprávným rozhodnutím?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je možné se vzdát práva na odvolání proti rozhodnutí ve správním řízení ještě před vydáním takového rozhodnutí?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je správné rozhodnutí o ověřovateli, i když nekoresponduje s jednacím řádem zastupitelstva? Dále si ověřovatelka zápisu zvolená z řad občanů stěžovala, že jí zastupitelé nechtějí poskytnout všechny materiály, které měli k dispozici a že musí být součástí zápisu. Jak lze situaci posoudit z právního hlediska?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je povinností vlastníka (stavebníka) provádějícího obnovu nemovité kulturní památky svolávat pravidelné kontrolní dny na stavbě za účasti orgánu státní památkové péče, jestliže mu taková povinnost nebyla uložena závaznou částí závazného stanoviska tohoto orgánu k zamýšlené obnově památky, ani jiným správním rozhodnutím?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jakou formou má být žádost o informace vyřízena?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Nový stavební zákon přináší nový stavební řád, tedy nový proces, který má samostatné vymezení účastníků řízení. Kdo je tedy účastníkem řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona? Na co si dát při vymezování účastníků řízení pozor?

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), podstatně zužuje stávající různorodost aktů, které mohou být ze strany stavebního úřadu vydány. Pouze pro připomenutí je vhodné uvést, že stavební zákon č. 183/2006 Sb. upravuje řadu aktů, které nejsou správními rozhodnutími ve smyslu správního řádu a jedná se o úkony podle části čtvrté správního řádu, byť správní rozhodnutí nahrazují (např. územní souhlas, kolaudační souhlas, společný souhlas atd.). V praxi vznikaly sporné situace, neboť v rámci „souhlasů“ nelze v jejich „výrokové části“ stanovovat podmínky jako v případě rozhodnutí, jelikož se nejedná o správní rozhodnutí. Stejně tak bylo v řadě případů sporné, zda byly naplněny podmínky pro vydání těchto aktů. Z tohoto důvodu nový stavební zákon je založen na principu, že záměry (stavební či nestavební) buď vyžadují povolení, nebo povolení nevyžadují. Záměr již nebude možné umístit ani povolit jiným aktem než správním rozhodnutím.

Shora uvedené se pak promítá do vymezení účastníků řízení. Účastníci řízení jsou vymezeni v ust. § 182 nového stavebního zákona, dle něhož jsou účastníkem řízení o povolení záměru (stavebního i nestavebního):

a) stavebník;

b) obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,

c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,

d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,

e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.

Okruh účastníků řízení o povolení záměru je tedy založen na okruhu účastníků společného a územního řízení dle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (srov. ust. § 94k). Zde bude možné aplikovat do značné míry dosavadní výklady a judikaturu vztahující se k vymezení účastníků řízení. Příkladmo princip, že rozhodná je potencialita přímého dotčení věcných práv v případě osob, která mají věcná práva (vlastnická, věcná břemena atd.) ve vztahu k sousedním pozemkům.

Za zvláštní zmínku pak stojí zejména písm. e), kde jsou řešeny osoby, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. V daném případě jde zejména o účastníky na podkladě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Mnoho let se vedou diskuse nad tím, zda tzv. ekospolky mají být účastníky řízení podle stavebního zákona, přičemž úprava obsažená v novém stavebním zákoně reaguje na relativně čerstvou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, čj. 9 As 193/2022-35).

Občanské sdružení (tzv. ekospolek) dle ust. § 70 odst. 3 ZOPK je účastníkem řízení v následujících případech:

  • pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1
  • pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno.

Tyto podmínky musí být naplněny kumulativně. Tzn. to, že se v daném případě vydává tzv. jednotné enviromentální stanovisko, ještě neznamená, že by mělo být občanské sdružení účastníkem řízení o povolení záměru. Zásadní bude to, zda toto jednotné enviromentální stanovisko je vydáváno namísto povolení kácení volně stojících dřevin dle ust. § 8 odst. 1 ZOPK a/nebo se jedná o výjimku ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle ust. § 56 odst. 1 ZOPK.

I splnění těchto podmínek je nutné, aby se občanské sdružení aktivně přihlásilo do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení takového řízení.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Může být pasport polních cest neplatný, když nebyl schválen zastupitelstvem, ale pouze radou?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jaké razítko se použije na rozhodnutí vydané ve správním řízení v samostatné působnosti obce (např. rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím)?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Budeme jako stavební úřad vybírat správní poplatek za rozhodnutí o povolení výjimky v rámci řízení o dodatečném povolení stavby v případě podle ustanovení § 256 odst. 2 nového stavebního zákona?

Nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) stanovuje poměrně přísné podmínky pro dodatečné povolení stavby. Podmínky pro dodatečné povolení stavby jsou následující:

  • prokáže-li povinný splnění podmínek podle ust. § 193 nového stavebního zákona;
  • stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu;
  • stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, a
  • povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.

Současně podle ustanovení § 256 odst. 2 nového stavebního zákona platí: „Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.“

Z citované právní úpravy vyplývá, že v řízení o dodatečném povolení stavby, které je dle ustanovení § 255 odst. 4 nového stavebního zákona součástí řízení o nařízení odstranění stavby, nelze žádnou výjimku z požadavků na výstavbu povolovat. Nelze tedy uvažovat o tom, že by stavební úřad vyměřoval správní poplatek za povolení výjimky v rámci dodatečného povolení stavby.

Ustanovení § 256 odst. 2 nového stavebního zákona totiž stanoví právní fikci (užívá výraz „považuje se“) s tím, že pakliže jsou splněny uvedené podmínky, považuje se podmínka, že záměr nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, za splněnou. Těmito podmínky jsou:

  • stavba vyžaduje pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb, a
  • stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno.

Např. lze uvést nesplnění požadavku na umisťování staveb podle ust. § 11 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Podle ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 146/2024 Sb. platí, že: „Umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Stavba musí být umístěna minimálně 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství.“ Bude-li stavba umístěna blíže než 2 m od hranice pozemku a předloží-li stavebník souhlas vlastníka sousedního pozemku (případně i osob oprávněných z jiného věcného práva) ve formě ustanovení § 187 nového stavebního zákona, považuje se podmínka dle ustanovení § 256 odst. 1 písm. b) nového stavebního zákona za splněnou.

Pakliže by tedy v této souvislosti stavební úřad požadoval úhradu správního poplatku za povolení výjimky z požadavků na výstavbu, jednalo by se o správní poplatek vybraný bez právního důvodu.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož