- 290/2002 Sb., přechod věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce a občan. sdružení
- 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení a o změnách zákonů
- 507/1921 Sb., mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Rakouskem
- 217/1921 Sb., mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Německem a Protokol
- 508/1921 Sb., mezi čelnými mocnostmi spojenými i sdruženými a Československem
Místní podnikatel požaduje rekonstrukci části místní komunikace s tím, že polovinu nákladů uhradí. Máme tento vzniklý vztah ošetřit darovací smlouvou nebo smlouvou o sdružení finančních prostředků se závazkem podnikatele, že komunikace zůstane ve vlastnictví obce?
Může občanské sdružení požadovat informace o zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních na základě § 70 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny?
Jaký je v současné době procesní postup pro založení kandidátky nezávislých anebo sdružení kandidátů nezávislých (jaký minimální počet podpisů pro podporu kandidátů bude zapotřebí, do kdy nejpozději musí být kandidátka složena a komu nejpozději musí být odevzdána k zaevidování apod.)?
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí zmíněnou problematiku upravuje tak, že kandidující subjekty jsou tzv. volební strany, které jsou oprávněny do voleb kandidovat. Volební stranou mohou být registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Znamená to tedy, že je možné mimo jiné do voleb kandidovat jako nezávislý kandidát sám (1 kandidát = 1 kandidátní listina), nebo společně s dalšími nezávislými kandidáty (více nezávislých kandidátů = 1 kandidátní listina). Sdružení nezávislých kandidátů je neformálním uskupením, nikde neregistrovaným, utvořených jen pro volby, ve kterých kandiduje.
Na podporu kandidatury sdružení nezávislých kandidátů a stejně tak nezávislého kandidáta zákon vyžaduje podle předložení petice voličů. Kolik je třeba podpisů voličů, je stanoveno v příloze zákona. Potřebný počet podpisů voličů je stanoven ve vztahu k počtu obyvatel obce k 1. lednu toho roku, v němž se konají volby. Potřebný počet podpisů na peticích uveřejní registrační úřad na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 16.00 hodin 66 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu, kterým je pro účely tohoto zákona obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory; pro ostatní obce je registračním úřadem pověřený obecní úřad.
Komplexní informace o volbách do zastupitelstev obcí naleznete na stránkách Poradny pro obce v sekci Komunální volby 2022.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Obec obdržela od občanského sdružení žádost o informování o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Musí obec tyto informace poskytovat?
Myslivecké sdružení se rozhodlo sdružení dát do likvidace. V jeho majetku je i chata, která byla v postavena na pozemku obce a vybudována v rámci brigádnických hodin. Následně byla převedena do majetku mysliveckého sdružení. Je v zájmu obce, aby tato chata připadla do vlastnictví obce. Co pro to může obec udělat?
Může účastník řízení zveřejnit (např. na youtube) záznam z ústního jednání, kde je nahrán dotyčný úředník? Řešíme tu případ, kdy si jedna osoba nahrávala naši úřednici, která řeší sociálně právní ochranu dětí a sociální případy. Tuto nahrávku následně zveřejnila na serveru youtube. Dotyčné úřednici se toto samozřejmě nelíbí a nechce být nikde zveřejněna.Dotaz je tedy ten, jestli je možno tyto nahrávky zveřejňovat (vím, že samotná nahrávka pořízena být může).V případě, že nelze zveřejňovat tyto nahrávky, tak jakým způsobem se lze bránit?Druhý můj dotaz se týká stavebního řízení. Ve stavebních řízeních se mohou v určitých otázkách přihlašovat občanská sdružení (dnes spolky), která mají za cíl chránit životní prostředí.Tyto spolky se musí úřadu nějakým způsobem prokázat a přihlásit se. Ptám se, jakým způsobem se tyto spolky musí přihlásit a prokázat se.?
Jsme jedinými vlastníky domu se šesti byty a dvěma nebytovými prostory. Chceme dva byty prodat. Můžeme schválit stanovy budoucího Společenství vlastníků jednotek. Budou stanovy závazné pro následné založení sdružení vlastníků jednotek?
V obci působí dvě organizace sdružení dobrovolných hasičů. Jedno z nich požádalo, zda by mohlo mít formálně sídlo na adrese obecního úřadu, protože je po nich vyžadováno z důvodu zápisu do spolkového rejstříku, aby měli sídlo u právnické osoby, u fyzické osoby už to prý nejde. Nyní ale se stejným požadavkem přišla i druhá organizace. Mají ústřední orgány SDH ČMS ve svém požadavku registrovat sídlo svých organizací na adrese obecního úřadu (nebo hasičské zbrojnice, která je rovněž v majetku obce) nějakou právní oporu – vychází to z z občanského zákoníku? Nebo si jen ulehčují situaci a my jim nemusíme vyhovět?
Nový stavební zákon přináší nový stavební řád, tedy nový proces, který má samostatné vymezení účastníků řízení. Kdo je tedy účastníkem řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona? Na co si dát při vymezování účastníků řízení pozor?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), podstatně zužuje stávající různorodost aktů, které mohou být ze strany stavebního úřadu vydány. Pouze pro připomenutí je vhodné uvést, že stavební zákon č. 183/2006 Sb. upravuje řadu aktů, které nejsou správními rozhodnutími ve smyslu správního řádu a jedná se o úkony podle části čtvrté správního řádu, byť správní rozhodnutí nahrazují (např. územní souhlas, kolaudační souhlas, společný souhlas atd.). V praxi vznikaly sporné situace, neboť v rámci „souhlasů“ nelze v jejich „výrokové části“ stanovovat podmínky jako v případě rozhodnutí, jelikož se nejedná o správní rozhodnutí. Stejně tak bylo v řadě případů sporné, zda byly naplněny podmínky pro vydání těchto aktů. Z tohoto důvodu nový stavební zákon je založen na principu, že záměry (stavební či nestavební) buď vyžadují povolení, nebo povolení nevyžadují. Záměr již nebude možné umístit ani povolit jiným aktem než správním rozhodnutím.
Shora uvedené se pak promítá do vymezení účastníků řízení. Účastníci řízení jsou vymezeni v ust. § 182 nového stavebního zákona, dle něhož jsou účastníkem řízení o povolení záměru (stavebního i nestavebního):
a) stavebník;
b) obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,
c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,
e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.
Okruh účastníků řízení o povolení záměru je tedy založen na okruhu účastníků společného a územního řízení dle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (srov. ust. § 94k). Zde bude možné aplikovat do značné míry dosavadní výklady a judikaturu vztahující se k vymezení účastníků řízení. Příkladmo princip, že rozhodná je potencialita přímého dotčení věcných práv v případě osob, která mají věcná práva (vlastnická, věcná břemena atd.) ve vztahu k sousedním pozemkům.
Za zvláštní zmínku pak stojí zejména písm. e), kde jsou řešeny osoby, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. V daném případě jde zejména o účastníky na podkladě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Mnoho let se vedou diskuse nad tím, zda tzv. ekospolky mají být účastníky řízení podle stavebního zákona, přičemž úprava obsažená v novém stavebním zákoně reaguje na relativně čerstvou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, čj. 9 As 193/2022-35).
Občanské sdružení (tzv. ekospolek) dle ust. § 70 odst. 3 ZOPK je účastníkem řízení v následujících případech:
- pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1
- pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno.
Tyto podmínky musí být naplněny kumulativně. Tzn. to, že se v daném případě vydává tzv. jednotné enviromentální stanovisko, ještě neznamená, že by mělo být občanské sdružení účastníkem řízení o povolení záměru. Zásadní bude to, zda toto jednotné enviromentální stanovisko je vydáváno namísto povolení kácení volně stojících dřevin dle ust. § 8 odst. 1 ZOPK a/nebo se jedná o výjimku ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle ust. § 56 odst. 1 ZOPK.
I splnění těchto podmínek je nutné, aby se občanské sdružení aktivně přihlásilo do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení takového řízení.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.