Může být zastupitel obce současně zaměstnancem obce (např. ve funkci investičního referenta – povolování staveb, rozhodování o povolení ke kácení stromů, apod.)?
Soused má poblíž hranice s naším pozemkem nebezpečný strom. Jak danou situaci řešit?
Může obecní úřad povolit pokácení zdravého stromu?
V obci došlo k pokácení několika stromů z důvodu jejich havarijního stavu, který bezprostředně ohrožoval životy a zdraví osob. Jak má obec po oznámení tohoto kácení pokračovat, je nutné vydat dodatečné povolení ke kácení dřevin?
Na obecní úřad obce 1. typu zaslal občan oznámení o kácení. Musí úřad postoupit toto oznámení SCHKO?
Je v případě prováděnému ohledání v řízení o povolení kácení dřevin vždy nutné přizvat účastníka řízení?
V jaké formě se povoluje kácení dřevin?
Jak má obec argumentovat, aby odbor životního prostředí povolil kácení stromů v blízkosti budovy, která je v havarijním stavu a potřebuje opravit?
Orgán ochrany přírody rozhodující o kácení dřevin posuzuje v tomto případě, zda zájem na pokácení dřevin převyšuje veřejný zájem na jejich zachování. Zvažuje tedy estetický a funkční význam těchto dřevin a na straně druhé závažnost důvodů pro jejich kácení. V prvém případě je nasnadě argumentovat právě havarijním stavem dané části stavby. Pokud totiž je tato stavba v takovém stavu, že ohrožuje nebo může ohrozit zdraví a život lidí, ať už těch, co jsou vevnitř budovy nebo kolemjdoucích, je to velmi dobrý důvod pro pokácení dřevin v blízkosti budovy pro umožnění oprav, protože veřejný zájem na zdraví a životech lidí bude nad zájmem zachování dřevin zpravidla převažovat. Jako dobrý důvod se to bude považovat ovšem za předpokladu, že opravu nelze zajistit jinak, byť třeba s většími náklady, větším úsilím apod. Také je třeba zvážit, zda je nutné pokácet např. všechny dřeviny v okolí stavby, nebo jen tu nejnutnější část tak, aby to skutečně nebránilo opravám. Podpůrně lze uvést, že se obec zaváže vysadit dřeviny nové ve větším počtu, ať už na místo těch pokácených po uskutečnění oprav, nebo např. i někde jinde v obci (správní orgány většinou o náhradní výsadbě dřevin rozhodují současně s povolením k pokácení dřevin).
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Nový stavební zákon přináší nový stavební řád, tedy nový proces, který má samostatné vymezení účastníků řízení. Kdo je tedy účastníkem řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona? Na co si dát při vymezování účastníků řízení pozor?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), podstatně zužuje stávající různorodost aktů, které mohou být ze strany stavebního úřadu vydány. Pouze pro připomenutí je vhodné uvést, že stavební zákon č. 183/2006 Sb. upravuje řadu aktů, které nejsou správními rozhodnutími ve smyslu správního řádu a jedná se o úkony podle části čtvrté správního řádu, byť správní rozhodnutí nahrazují (např. územní souhlas, kolaudační souhlas, společný souhlas atd.). V praxi vznikaly sporné situace, neboť v rámci „souhlasů“ nelze v jejich „výrokové části“ stanovovat podmínky jako v případě rozhodnutí, jelikož se nejedná o správní rozhodnutí. Stejně tak bylo v řadě případů sporné, zda byly naplněny podmínky pro vydání těchto aktů. Z tohoto důvodu nový stavební zákon je založen na principu, že záměry (stavební či nestavební) buď vyžadují povolení, nebo povolení nevyžadují. Záměr již nebude možné umístit ani povolit jiným aktem než správním rozhodnutím.
Shora uvedené se pak promítá do vymezení účastníků řízení. Účastníci řízení jsou vymezeni v ust. § 182 nového stavebního zákona, dle něhož jsou účastníkem řízení o povolení záměru (stavebního i nestavebního):
a) stavebník;
b) obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,
c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,
e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.
Okruh účastníků řízení o povolení záměru je tedy založen na okruhu účastníků společného a územního řízení dle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (srov. ust. § 94k). Zde bude možné aplikovat do značné míry dosavadní výklady a judikaturu vztahující se k vymezení účastníků řízení. Příkladmo princip, že rozhodná je potencialita přímého dotčení věcných práv v případě osob, která mají věcná práva (vlastnická, věcná břemena atd.) ve vztahu k sousedním pozemkům.
Za zvláštní zmínku pak stojí zejména písm. e), kde jsou řešeny osoby, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. V daném případě jde zejména o účastníky na podkladě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Mnoho let se vedou diskuse nad tím, zda tzv. ekospolky mají být účastníky řízení podle stavebního zákona, přičemž úprava obsažená v novém stavebním zákoně reaguje na relativně čerstvou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, čj. 9 As 193/2022-35).
Občanské sdružení (tzv. ekospolek) dle ust. § 70 odst. 3 ZOPK je účastníkem řízení v následujících případech:
- pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1
- pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno.
Tyto podmínky musí být naplněny kumulativně. Tzn. to, že se v daném případě vydává tzv. jednotné enviromentální stanovisko, ještě neznamená, že by mělo být občanské sdružení účastníkem řízení o povolení záměru. Zásadní bude to, zda toto jednotné enviromentální stanovisko je vydáváno namísto povolení kácení volně stojících dřevin dle ust. § 8 odst. 1 ZOPK a/nebo se jedná o výjimku ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle ust. § 56 odst. 1 ZOPK.
I splnění těchto podmínek je nutné, aby se občanské sdružení aktivně přihlásilo do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení takového řízení.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.