Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) skutečně dopadá i na změnu příslušnosti. Nový stavební zákon předpokládá, že působnost obecních stavebních úřadů budou vykonávat všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. „trojky“) a dále pak vybrané pověřené obecní úřady (tzv. „dvojky“) a obecní úřady (tzv. „jedničky“) s tím, že působnost vybraných pověřených obecních úřadů a obecních úřadů stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

Nezřídka kdy bude docházet k tomu, že předmětem povolení záměru bude soubor staveb. Např. v případě rodinného domu se bude jednat o rodinný dům samotný a též např. související čistírna odpadních vod, studna či veřejně přístupná účelová komunikace apod.

Zde došlo k výkladovým střetům, neboť dle ust. § 37 odst. 3 nového stavebního zákona, což je společné ustanovení pro výklad působnosti, platí, že v případě souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru staveb, což by znamenalo, že příslušným k vydáním takového povolení by byl kterýkoliv obecní stavební úřad, tedy i tzv. jedničky a dvojky.

Naproti tomu z ust. § 34a odst. 2 nového stavebního zákona, ve znění platném ke dni zodpovězení tohoto dotazu,  vyplývá, že působnost stavebního úřadu ve věcech záměru silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, a vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, včetně staveb tvořících s nimi soubor staveb, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností, tj. tzv. trojky.

Uvedená ustanovení jsou do značné míry v kontrapozici, neboť je otázkou jejich specialita a obecnost, přičemž Ministerstvo pro místní rozvoj se již dnes kloní k závěru, že účelem regulace má být to, aby v případě souboru staveb, v němž je jako vedlejší stavba kterákoliv ze staveb uvedených v ust. § 34a odst. 2 nového stavebního zákona, byla výlučně dána působnost obecního stavebního úřadu obce s rozšířenou působností.

Spornost výkladu pak odstraňuje novelizace zákona o Státním fondu podpory investic, která mění i nový stavební zákon a mj. výslovně vylučuje v případě obecních stavebních úřadů a souboru staveb aplikaci ust. § 37 odst. 3 nového stavebního zákona, tedy jednoznačně se působnost bude určovat dle názoru MMR. Bude-li tedy umisťován stavební záměr sestávající ze souboru staveb, přičemž u stavby hlavní je dána příslušnost jedničky či dvojky, avšak vedlejší stavba bude stavbou uvedenou v ust. § 34a odst. 2 nového stavebního zákona (záměr silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupná účelová komunikace, technická infrastruktura, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství a vodní dílo, u něhož není dána působnost krajského stavebního úřadu), pak bude takový záměr povolován výlučně trojkou.

Je pravdou, že tento stav povede mj. k tomu, že stavební úřady na jedničkách a dvojkách se budou muset koordinovat s trojkami – a trojky samozřejmě s jedničkami a dvojkami – neboť to, zda např. rodinný dům bude povolován na jedničce či dvojce, bude odvislé od toho, zda např. studna jako vodní dílo bude součástí záměru, nebo bude povolována samostatně. Koordinace bude nezbytná pro to, aby obecní stavební úřady vzájemně věděly, co je v dané lokalitě povolováno a co bylo povoleno. Nový stavební zákon ovšem tuto koordinaci blíže neupravuje, bude nutné vycházet z obecné zásady spolupráce mezi správními orgány dle ust. § 8 odst. 2 správního řádu.

Závěrem je vhodné doplnit, že novelizace zákona o Státním fondu podporu investic mění též to, že v případě povolení bytového domu bude dána výlučná působnost obecních stavebních úřadů obcí s rozšířenou působností. Jedná se o podstatnou změnu, neboť nový stavební zákon až do této novelizace počítal s tím, že i jedničky a dvojky budou povolovat právě i bytové domy.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) definuje pořizovatele ve svém ustanovení § 46 odst. 1 takto:

„Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo obrany,

c) úřad územního plánování a

d) obecní úřad na základě potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti.“

Úřadem územního plánování je pak ve smyslu ustanovení § 23 a ustanovení § 25 nového stavebního zákona právě obecní úřad obce s rozšířenou působností. Je zřejmé, že pořizovatelem ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) nového stavebního zákona se míří všechny „ostatní“ obecní úřady, tedy obecní úřady obcí tzv. I. typu („prosté“ obecní úřady) a obecní úřady obcí tzv. II. typu (obecní úřady obcí s pověřeným obecním úřadem).

Zástupce pořizovatele je pak definován v ustanovení § 46 odst. 2 písm. c) nového stavebního zákona jako osoba splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem, přičemž právě prostřednictvím této osoby pořizovatele – obecní úřad obcí I. a II. typu – vykonává činnost pořizovatele ve smyslu nového stavebního zákona.

Je vhodné přitom poznamenat, že obecní úřady obcí I. a II. typu za podmínky splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti – např. s využitím služeb zástupce pořizovatele – mohou vykonávat pouze některé činnosti. Rozhodně tímto postupem nemůže být zcela nahrazena činnost úřadů územního plánování. Jedná se o následující činnosti:

• pořizování územního plánu a regulačního plánu;
• pořizování územního opatření o stavební uzávěře a územního opatření o asanaci území pro území obce;
• vkládání dat do národního geoportálu územního plánování;
• pořizování územní studie.

Podle ustanovení § 34a odst. 1 písm. a) stavebního zákona obecní stavební úřad vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad, krajský stavební úřad nebo jiný stavební úřad.

Dopravní energetický stavební úřad vykonává působnost stavebního úřadu podle ustanovení § 33 stavebního zákona u staveb vyhrazených a staveb s nimi souvisejících, a krajský stavební úřad vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech uvedených v ustanovení § 34 stavebního zákona.

Podle ustanovení § 34a odst. 2 stavebního zákona vykonává působnost obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností, pokud je součástí záměru:

• bytový dům,
• silnice II. a III. třídy,
• místní komunikace,
• veřejně přístupná účelová komunikace,
• technická infrastruktura, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství,
• vodní dílo.

Sítí elektronických komunikací jsou podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích): „přenosové systémy, bez ohledu na to, zda jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo jsou centralizovaně kapacitně řízené, nebo nikoli, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí okruhově nebo paketově komutovaných včetně internetu, mobilních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace,“.

Jelikož stavba sítě elektronických komunikací není uvedena mezi vyhrazenými stavbami v příloze č. 3 ke stavebnímu zákonu, ani mezi záměry uvedenými v ustanovení § 34 stavebního zákona, k jejichž povolení je příslušný krajský stavební úřad, je k jejich povolení příslušný obecní stavební úřad, a to jak obce s rozšířenou působností, tak pověřených obecních úřadů a úřadů stanovených vyhláškou č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů.

Příslušnost k povolení této sítě se bude odvíjet od skutečnosti, zda bude stavba sítě elektronických komunikací samostatnou stavbou či bude součástí souboru staveb.

Pokud bude předmětem žádosti pouze stavba sítě elektronických komunikací, pak k jejímu povolení bude příslušný obecní stavební úřad pověřeného obecního úřadu nebo úřadu stanoveného vyhláškou č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů.

Pokud bude síť elektronických komunikací součástí souboru staveb, pak bude k jejímu povolení příslušný

• obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud součástí záměru bude také stavba uvedená v ust. § 34a odst. 2 stavebního zákona, a soubor staveb nebude obsahovat stavbu hlavní, k níž je příslušný krajský stavební úřad nebo Dopravní a energetický stavební úřad,
• krajský stavební úřad, pokud bude příslušný k povolení stavby hlavní v souboru staveb,
• Dopravní a energetický stavební úřad, pokud bude stavba sítě stavbou související s vyhrazenou stavbou, nebo pokud bude příslušný k povolení stavby hlavní v souboru staveb.

Ustanovení § 33 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, podle něhož je Dopravní energetická stavební úřad nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu ve věcech staveb technické infrastruktury pro elektronické komunikace, nemá na výše uvedené vliv, neboť toto ustanovení pouze stanoví příslušnost nadřízeného správního orgánu v případě, pokud krajský stavební úřad povoluje v rámci souboru staveb síť elektronických komunikací, nebo pokud nadřízený správní orgán v pochybnostech určí, že pro vedení řízení o povolení sítě elektronických komunikací je příslušný krajský stavební úřad.

Dále je nutné upozornit, že podle ustanovení § 2i odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, nevyžadují rozhodnutí o povolení záměru přípojky elektronických komunikací do délky 100 metrů, a podle ustanovení § 2i odst. 2 téhož zákona se k užívání staveb infrastruktury elektronických komunikací nevyžaduje kolaudační rozhodnutí.