- 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
- 302/2016 Sb., změny zákona o politických stranách a dalších souvisejících zákonů
- 296/1995 Sb., Zrušení některých ustanovení zákona o politických stranách
- 246/2017 Sb., o evropských politických stranách a nadacích
- 170/2001 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu závazků
Může vykonávat příslušník hasičského záchranného sboru funkci obecního zastupitele a kandidovat jako nezávislý kandidát na kandidátce politické strany s odkazem na § 47 odst. 1 služebního zákona č. 361/2003 Sb.?
Neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce upravuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru v něm stanovena není. V případě příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky je ale třeba vycházet i z dalších právních předpisů. Konkrétně se jedná o zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky je slučitelná, a to jak v případě, že by příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky kandidoval jako nezávislý kandidát, resp. kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů, tak i v případě, že je kandidátem uvedeným na kandidátní listině politické strany, politického hnutí nebo jejich koalic, pokud je na kandidátní listině uvedeno, že není členem žádné politické strany ani politického hnutí, neboť podle § 47 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno.
Činnost člena zastupitelstva obce nelze dle našeho názoru jednoznačně považovat za výkon činnosti ve prospěch politické strany nebo hnutí, protože jeho mandát je mandátem reprezentativním a podle zákona o obcích vykonává člen zastupitelstva obce svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem (který mluví jen o věrnosti republice a respektování zájmů obce a jejich občanů) a není přitom vázán žádnými příkazy. Samotný fakt, že příslušník bezpečnostního sboru byl zvolen (popř. kandiduje) do zastupitelstva obce za určitou politickou stranu nebo hnutí, neznamená automaticky, že bude vykonávat činnost v jejich prospěch.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Má vliv vystoupení z politické strany na členství v zastupitelstvu města?
Jaký je v současné době procesní postup pro založení kandidátky nezávislých anebo sdružení kandidátů nezávislých (jaký minimální počet podpisů pro podporu kandidátů bude zapotřebí, do kdy nejpozději musí být kandidátka složena a komu nejpozději musí být odevzdána k zaevidování apod.)?
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí zmíněnou problematiku upravuje tak, že kandidující subjekty jsou tzv. volební strany, které jsou oprávněny do voleb kandidovat. Volební stranou mohou být registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Znamená to tedy, že je možné mimo jiné do voleb kandidovat jako nezávislý kandidát sám (1 kandidát = 1 kandidátní listina), nebo společně s dalšími nezávislými kandidáty (více nezávislých kandidátů = 1 kandidátní listina). Sdružení nezávislých kandidátů je neformálním uskupením, nikde neregistrovaným, utvořených jen pro volby, ve kterých kandiduje.
Na podporu kandidatury sdružení nezávislých kandidátů a stejně tak nezávislého kandidáta zákon vyžaduje podle předložení petice voličů. Kolik je třeba podpisů voličů, je stanoveno v příloze zákona. Potřebný počet podpisů voličů je stanoven ve vztahu k počtu obyvatel obce k 1. lednu toho roku, v němž se konají volby. Potřebný počet podpisů na peticích uveřejní registrační úřad na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 16.00 hodin 66 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu, kterým je pro účely tohoto zákona obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory; pro ostatní obce je registračním úřadem pověřený obecní úřad.
Komplexní informace o volbách do zastupitelstev obcí naleznete na stránkách Poradny pro obce v sekci Komunální volby 2022.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je umožněno policistovi (příslušníku bezpečnostního sboru) kandidovat do obecního zastupitelstva?
Podle současné úpravy neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva obce upravuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru v něm zmiňována není.
V případě příslušníka Policie ČR je ale třeba vycházet i z dalších právních předpisů. Konkrétně se jedná o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka Policie ČR je slučitelná, a to jak v případě, že by daný příslušník kandidoval jako nezávislý kandidát, resp. kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů, tak i v případě, že je kandidátem uvedeným na kandidátní listině politické strany, politického hnutí nebo jejich koalic, pokud je na kandidátní listině uvedeno, že není členem žádné politické strany ani politického hnutí, neboť podle zákona o služebním poměru příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno.
Činnost člena zastupitelstva obce nelze dle našeho názoru jednoznačně považovat za výkon činnosti ve prospěch politické strany nebo hnutí, protože jeho mandát je mandátem reprezentativním a podle zákona o obcích vykonává člen zastupitelstva obce svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy. Samotný fakt, že příslušník bezpečnostního sboru byl zvolen (popř. kandiduje) do zastupitelstva obce na kandidátní listině určité politické strany nebo hnutí, neznamená automaticky, že bude vykonávat činnost v jejich prospěch.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.