Obec se chce účastnit veřejné dražby nemovitých věcí. Musí obec zveřejnit maximální částku, kterou chce investovat do této věci?
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Nový stavební zákon, tedy zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), stanovuje poměrně přísné podmínky pro dodatečné povolení stavby. Toto se celkově projevuje i na možnosti podat žádost o dodatečné povolení stavby.
Dle ust. § 255 odst. 1 nového stavebního zákona platí: „V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby stavební úřad poučí povinného o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. V případě, že ve stanovené lhůtě nebude žádost podána, nelze stavbu dodatečně povolit. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, platí, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení zamítnuta, nelze podat žádost o vydání nového rozhodnutí.“
Jedná se o lhůtu prekluzivní, tedy nelze po jejím uplynutí podat žádost o dodatečné povolení stavby. Podmínkou pro počátek běhu této lhůty je oznámení zahájení řízení o nařízení odstranění stavby a poučení o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Právní následek nepodání žádosti o dodatečné povolení stavby ve stanovené lhůtě pak řeší věta druhá citovaného ustanovení.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že již podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „dosavadní stavební zákon“), judikatura správních soudů dospěla k závěru o tom, že i tato lhůta obsažená v ust. § 129 odst. 2 dosavadního stavebního zákona od 1. 1. 2013 je lhůtou procesní propadnou (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2023 č.j. 3 As 260/2020-42).
Nový stavební zákon – obdobně jako dosavadní stavební zákon – stanoví, že byla-li žádost o dodatečné povolení stavby podána před zahájením řízení o odstranění stavby, platí, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Není tedy vyloučeno, že bude žádost podána bezodkladně, např. po provedené kontroly dle ust. § 291 a násl. nového stavebního zákona apod.
Nový stavební zákon ovšem vylučuje možnost po zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby podát žádosti o vydání nového rozhodnutí, což dosavadní stavební zákon umožňoval. Došlo-li tedy dle dosavadního stavebního zákona k zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby a toto rozhodnutí nabylo právní moci, řada stavebníků zkoušela podat novou žádost s využitím institutu nového rozhodnutí. Toto již dle nového stavebního zákona možné nebude.
Nový stavební zákon
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.
Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.