Obec plánuje opravu chodníku, která spočívá ve výměně všech konstrukčních vrstev včetně obrubníků. Poloha i niveleta chodníku zůstane zachována. Jediný rozdíl oproti stávajícímu bude, že po jedné straně bude zvýšený obrubník pro nevidomé. Je k této opravě nutno mít nějaké opatření speciálního stavebního úřadu?
O jaký druh povolení bude nutné žádat v případě záměru zřídit přípojky pro napojení dosud nepřipojeného objektu na vodovod a kanalizaci? Je v takovém případě nutné zpracování projektové dokumentace?
Zastupitelstvo obce se rozhodlo o odstranění stavby na pozemku, jehož je vlastníkem. Je povinna záměr o odstranění stavby zveřejnit?
Jak může obec postupovat v případě, že si občané obce postavili na obecním pozemku za svým bytovým domem plechové nevzhledné přístřešky a garáže k parkování svých automobilů?
V katastru obce se dlouhodobě nachází místo, kam se historicky vyváží odpad převážně charakteru stavební suti a zeminy. Tuto oficiálně nezřízenou, ale zvykově dlouhodobě užívanou skládku, využívají se svolením obecního úřadu občané obce, stavební odpad z investičních akcí zde ukládala i obec. Jedná se o černou skládku a co případně obci hrozí?
Občan požádal obecní úřad, aby jeho pozemek prohlásil na neplodnou půdu. Který odbor má pravomoc toto prohlásit?
Je regulační plán závazný pro stavebníky a stavební úřad?
Regulační plán je nejkonkrétnějším druhem územně plánovací dokumentace, který může za zákonem stanovených podmínek nahradit územní rozhodnutí. Účelem regulačního plánu je stanovit pro řešenou plochu podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístnění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán stanoví zejména podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Regulační plán může pro řešenou plochu nahrazovat územní rozhodnutí, jinak je závazný pro rozhodování o území. Pokud regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí, je nutné, aby vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu bylo podmíněno mj. souladem s územně plánovací dokumentací (tzn. i s regulačním řádem). V územním řízení tedy stavební úřad z regulačního plánu vychází. Ve stavebním řízení je pro stavební úřad povinné přezkoumání žádosti, na základě kterého dochází k posouzení, zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací. Stavební úřad tedy zkoumá soulad projektové dokumentace mj. i s regulačním plánem. Výše uvedené tedy znamená, že jak v územním řízení, tak ve stavebním řízení, stavební úřady posuzují soulad mj. s regulačním plánem. Lze tedy konstatovat, že regulační plán je pro stavební úřad a tím pádem i pro stavebníky závazný.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je možné, aby odbor výstavby byl zřizovatelem stavebního úřadu?
Bude-li podána v období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 žádost podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb., jak bude stavební úřad postupovat po 1. 7. 2024? Co když žádost nebude obsahovat veškeré zákonné požadavky, jak stavební úřad bude postupovat? Bude se aplikovat jako celek již nový stavební zákon?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), v ust. § 334a nového stavebního zákona upravuje tzv. přechodné období. Přechodné období pro účely oblasti územního plánování a pro účely záměrů ve smyslu nového stavebního zákona je stanoveno od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024.
Odlišný režim je upraven pro vyhrazené stavby ve smyslu přílohy č. 3 nového stavebního zákona, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb, kde se postupuje již podle nového stavebního zákona od 1. 1. 2024 s tím, že se nepoužijí ustanovení nového stavebního zákona, která regulují zjednodušeně řečeno digitalizaci (tj. ust. § 172, ust. 173, ust. § 185 odst. 3 písm. c) a část sedmá nového stavebního zákona).
Nebude-li se tedy jednat o žádost související s vyhrazenou stavbou ve smyslu přílohy č. 3 nového stavebního zákona, pak se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Bude-li tedy podána žádost např. o územní řízení, stavební povolení, společné územní a stavební řízení atd., pak se bude postupovat podle dosavadních právních předpisů, tj. zejména zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů do 31. 12. 2023 (dále jen „starý stavební zákon“), a jeho prováděcích právních předpisů. Takto se bude postupovat i po 1. 7. 2024, tedy bude se dokončovat podle dosavadní právní úpravy. Jedinou výjimku tvoří ustanovení nového stavebního zákona, která podle ust. § 335 písm. a), písm. b) a písm. c) nového stavebního zákona nabyla účinnosti do 31. 12. 2023.
Bude-li podána vadná žádost, bude stavební úřad postupovat dle jemu dobře známému procesnímu režimu jako dnes, tj. nebude-li připojena vůbec žádná dokumentace, nebo nebude-li zpracována projektantem, pak se taková žádost nebude projednávat a usnesením dojde k zastavení řízení (viz např. ust. § 86 odst. 4, § 94l odst. 5, § 110 odst. 4 starého stavebního zákona). Nebude-li se jednat o takovou závažnou vadu, pak stavební úřad je povinen dle příslušných ustanovení starého stavebního zákona vyzvat žadatele (stavebníka) k odstranění vad jeho žádosti a přerušit řízení.
Je vhodné zdůraznit, že procesní režim se týká též dotčených orgánů, a tedy bude-li např. nutné zajistit závazné stanovisko úřadu územního plánování ve smyslu ust. § 96b starého stavebního zákona, i po 1. 7. 2024 bude tedy dotčený orgán povinen takové závazné stanovisko vydat a bude přezkoumáváno podle dosavadní právní úpravy (viz příslušná ustanovení starého stavebního zákona).
Lze tedy uzavřít, že nejedná-li se o vyhrazenou stavbu (či stavbu související či tvořící s ní soubor staveb), žádosti podané do 30. 6. 2024 včetně budou vyřizovány podle dosavadní právní úpravy, tj. starého stavebního zákona.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.