Zobrazuji 3 + 3 dotazy
V obci byl vybudován vodovod. Financován byl částečně z vlastních zdrojů obce, částečně z dotace. V rámci dotace bylo nutné připojit na vodu co nejvíce obyvatel, a proto v rámci budování hlavního řadu budovala i přípojky, tj. byla investorem. S občany dotčených nemovitostí obec podepsala smlouvu o poskytnutí příspěvku na zřízení vodovodní přípojky – občan poskytnul příspěvek obci. Součástí této smlouvy je i smlouva budoucí o bezúplatném převodu vlastnictví přípojky z obce na občana. Nyní je vše dobudováno – hlavní řad je zkolaudován, hlavní řad i přípojky jsou ve vlastnictví obce. Je před uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví přípojky z obce na občana třeba zveřejnit záměr?
Obec zveřejnila záměr prodeje dvou pozemků, které navazují na rodinný dům soukromého vlastníka a tyto pozemky jsou také vlastníkem oploceny a užívány. Ve zveřejněném záměru byly uvedeny oba pozemky a jedna celková (společná) kupní cena (nebyla uvedena cena za m2). Jedná se o záměr se zveřejněnou minimální cenou, na kterou se občané přihlašují s nabídkou kupní ceny. Žadatel se přihlásil k záměru, ale žádá jen o jeden z těchto dvou pozemků, uvedl cenu poměrově správně (vyděleno za m2). Je možné takto pokračovat v prodeji, nebo je potřeba opětovně schválení záměru?
Musí mít obec proveden pasport budov (veřejných budov) ve svém vlastnictví?
Obdrželi jsme výzvu stavebního úřadu ke zrušení čísla popisného budovy z důvodu změny užívání (dosud rodinný dům, nyní jiná stavba jako vedlejší stavba jiné budovy). Je přípustné za této situace rozhodnout o zrušení čísla popisného?
Může zastupitelstvo odsouhlasit pojištění odpovědnosti zastupitelů z rozpočtu obce?
Členovi zastupitelstva lze poskytnout příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obce z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce, přičemž zákon o obcích nestanoví formu takového plnění, příspěvek tedy může mít jak peněžní, tak i nepeněžní formu. Podstatou pojištění odpovědnosti je, že za pojištěného (v tomto případě zastupitele), nahradí pojistitel poškozenému škodu či jinou újmu, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Zákon o obcích přitom blíže nevymezuje, kdo má, nebo může být, pojistníkem, tedy osobou, která s pojistitelem uzavřela pojištění, a kdo je tedy povinen platit pojistné. Občanský zákoník přitom umožňuje, aby pojištěným i pojistníkem byla tatáž osoba (zastupitel uzavře pojistnou smlouvu pro případ, že způsobí škodu), současně však občanský zákoník umožňuje za tam stanovených podmínek, aby šlo o osoby odlišné (smlouvu uzavře obec, pojištěným je zastupitel).
Hospodářským účelem
pojištění odpovědnosti za škodu je ochrana pojištěného, tedy toho, kdo způsobil
škodu, před následky jeho odpovědnosti. V tomto směru pak pojistné hrazené
obcí představuje uvedený příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obce.
K tomuto dotazu se váže 3 ustanovení právních předpisů.